V prvním případě jde o sídliště ze střední doby laténské (rámcově 3. století před Kristem), k jehož existenci můžeme vztáhnout i známé keltské pohřebiště narušené při budování železniční trati již v roce 1882. Z výplní několika prozkoumaných polozahoubených chat byla získána nejen kolekce keramiky nebo zvířecích kostí, ale kupříkladu i na dvě poloviny rozlomený švartnový náramek (jeho surovina má svůj původ v oblasti uhelných pánví na Rakovnicku) či drobná keltská mince. Archeologicky velmi cennými jsou fragmenty keltské nádoby s unikátní vhloubenou výzdobou, která poukazuje na kontakty směrem k severu, do oblasti tzv. przeworské kultury.

Chronologicky mladší, svými stopami však ještě výraznější doklady lidské přítomnosti, zanechala prostorově rozsáhlejší osada raného středověku, která zde vznikla zřejmě již v době velkomoravské (9. století n. l.). V jejím kontextu nejzajímavějšími jsou terénní situace časově spadající do 2. poloviny 10. století, kam zřejmě náleží i pozůstatky baterie železářských pecí objevené při břehu dnes již zaniklé vodoteče. Za příklad přímo učebnicový můžeme označit zemnici (obj. č. 531) s relikty kamenné pece či spíše krbu, doplněnou v rohu zásobní (obilnou) jámou, jejíž zásyp vydal, vedle kolekce příznačné keramiky, zvířecích kostí nebo trosek mazanicové pražnice (tj. zařízení k dosoušení obilí), též drobný stříbrný peníz (tzv. obol) spadající do samotného závěru 10. století (okruh tzv. nepřidělených ražeb považovaných za pokusy o 1. moravskou minci).

Vysoce neobvyklým nálezem je skelet dospělého muže druhotně pohřbeného do jednoho z běžných sídlištních objektů. Jeho předběžné antropologické posouzení poukazuje nejen na kvalitní výživu, ale i na těžkou práci projevující se místy až extrémními svalovými úpony (např. na prstech rukou). V kontextu prokazatelné ekonomické orientace osady na železářskou výrobu můžeme hovořit o možném pohřbu hutníka nebo kováře, což se pokusí prokázat započaté antropologické a chemické expertízy.