Záchranný archeologický výzkum provádělo Archeologické centrum Olomouc (ACO) od září do konce října 2026 v souvislosti s plánovanou výstavbou rodinných domů v Charvátech. Zadavatelem výzkumu byla společnost Fidler Stavby s.r.o. První etapa zahrnovala čtyři stavební parcely určené pro výstavbu dvou dvojdomků a část prostoru plánované komunikace. Archeologové zde zdokumentovali přibližně 40 archeologických objektů, včetně sídlištních a zásobních jam, kostrových pohřbů a tří linií obranných příkopů. Nejhlubší z nich dosahoval přibližně 3,3 metru a v horní části byl široký přes 7,5 metru. Výzkum bude pokračovat v návaznosti na další stavební práce.
Pravěké hradisko mohlo sloužit okolním komunitám
Objevené opevněné sídliště archeologové předběžně spojují s věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové. Nacházelo se na vyvýšené terase nad řekou Moravou, kde okolní svahy poskytovaly přirozenou ochranu. Na přístupnějších místech obyvatelé vybudovali systém příkopů, z nichž dva se podařilo částečně prozkoumat. Vnější dosahoval hloubky přibližně 2,2 metru, prostřední byl hluboký asi 3,3 metru.

„O pravěkém osídlení Charvát víme již z předchozích výzkumů. Překvapilo nás však zjištění, že se zde nacházelo opevněné sídliště. Takové místo mohlo mít význam nejen pro své obyvatele, ale také pro okolní komunity. Zatím ale nevíme, zda sloužilo především jako sídlo významnější komunity, nebo také jako útočiště pro obyvatele okolních osad,“ vysvětluje archeolog Vít Záhorák z Archeologického centra Olomouc.
Poloha nad řekou Moravou mohla obyvatelům hradiska umožňovat kontrolu pohybu v krajině. Rozsah a uspořádání opevnění i jeho skutečnou funkci však musí upřesnit další odborný výzkum.
Geofyzikální průzkum ukázal pokračování opevněného areálu
Na odkryté příkopy navázal geofyzikální průzkum, který provedl Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nedestruktivní měření umožnilo zachytit další archeologické struktury na sousedních pozemcích, aniž by bylo nutné zasahovat do terénu. Výsledky naznačují, že opevněný areál pokračuje také do okolních polí a zahrad.
Geofyzikální průzkum zde zachytil také struktury, které by mohly představovat pozůstatky staveb. Jejich stáří zatím nelze spolehlivě určit.
Z výplní obranných příkopů archeologové odebrali vzorky pro palynologické a mikromorfologické analýzy. Analýza pylových zrn může přiblížit podobu tehdejší vegetace, zatímco mikromorfologický rozbor půdních a sedimentárních vrstev může objasnit, jak se příkopy postupně zanášely a zda byly během svého využívání udržovány.
Čtyři kostrové pohřby a doklady osídlení z několika tisíciletí
Výzkum doložil také polykulturní osídlení, tedy opakované využívání lokality různými pravěkými komunitami. Nejstarší nálezy pocházejí z 5. a 4. tisíciletí př. n. l. a souvisejí s lengyelskou a jordanovskou kulturou. V sídlištních jámách archeologové objevili keramické zlomky, zvířecí kosti a kamenné nástroje.

Pozornost upoutaly především čtyři kostrové pohřby. Dva archeologové předběžně spojují s kulturou se šňůrovou keramikou (přibližně 2900–2500 př. n. l.). V jednom z nich byl uložen asi desetiletý jedinec s kamenným sekeromlatem, typickým předmětem mužských pohřbů této kultury. Druhý pohřeb se vyznačoval neobvyklou polohou kosterních pozůstatků. U dospělého jedince byly nalezeny tři keramické nádoby a pazourkový artefakt. Jeho přesné zařazení však zůstává nejisté.
„Zatímco první pohřeb odpovídá obvyklým pohřebním zvyklostem kultury se šňůrovou keramikou, druhý vykazuje neobvyklé znaky. Zda skutečně pochází ze stejného období, mohou pomoci objasnit další odborné analýzy,“ vysvětluje Záhorák.
Třetí pohřeb archeologové odkryli v zásobní jámě ze starší doby bronzové, bez zjištěné pohřební výbavy. Čtvrtý obsahoval špatně dochované ostatky jedince uloženého na břiše, bez zachované lebky. Jeho stáří zatím nebylo určeno.
„Výzkum v Charvátech potvrzuje, jak důležitá je spolupráce stavebníků s archeology již při přípravě výstavby. Díky ní můžeme odborně zdokumentovat nálezy a uchovat informace o minulosti místa, které by při stavebních pracích mohly nenávratně zaniknout,“ uvádí Nikola Jandová, tisková mluvčí Archeologického centra Olomouc.
Další poznatky přinese odborné zpracování nálezů
Po ukončení první etapy terénních prací bude následovat také laboratorní zpracování, dokumentace a odborné vyhodnocení získaného archeologického materiálu.
Antropologické analýzy lidských ostatků mohou upřesnit věk, biologické pohlaví a další informace o pohřbených jedincích. Vyhodnocení keramiky, přírodovědných vzorků a případné radiokarbonové datování mohou přispět k přesnějšímu určení jednotlivých fází osídlení i k objasnění vzniku a fungování nově objeveného opevněného areálu.
