Veronika Běhalová se kosmetikou zabývá už od roku 2007 a za tu dobu nasbírala spoustu zkušeností, certifikátů a odborných znalostí. Veronika klade ve své práci v kosmetickém salonu Sedmikráska největší důraz na kvalitu požívaných produktů.
Běžně dostupné dětské produkty většinou obsahují:
SULFÁTY- nejčastěji sodium lauryl sulphate- to jsou ty hezké mydlinky co mají děti ve vaně tak rády. Bohužel jediný přínos je, že pěna vypadá hezky na fotce a děti se usmívají, což my rodiče samozřejmě milujeme :) Bohužel to ale za to opravdu nestojí a v dnešní době se dají koupit i eko pěny, které sice nepění tolik, ale malinko ano. Za to zdraví dětí to myslím stojí ne? :)
SILIKONY většinou ve složení končí na -siloxane, -cone, -thicone a často způsobují exémy, jelikož jak je v produktu natřete tak je poté umyjete, zůstávají totiž na pokožce a pleť pd nimi nedýchá.
FTALÁTY označené jako DBP, DEP,DMP či DEHP jsou celkově velmi nevhodné, způsobují značné zdravotní obtíže a jsou nebezpečné i pro životní prostředí.
PARABENY se bohužel používají v dětské kosmetice velmi, což mi přijde šílené. Parabeny patří mezi 20 nejčastějších alergenů, způsobují hormonální nerovnováhu a zasahují do přirozené aktivity pokožky. Jsou to čistě chemické látky, které se v kosmetice hodně používají a slouží jako konzervanty. Některé parabeny se mohou v lidském těle chovat jako hormony, konkrétně jako estrogen, což je ženský pohlavní hormon. Methylparaben je nejmenší a butylparaben naopak největší. Nejmenší molekula se logicky vstřebá nejhlouběji do pokožky a nejvíce tak ovlivní hormonální systém. Tomu bych se vyhla úplně. Ve složení hledejte termíny methyl-, ethyl-, propyl-, isopropyl-, butyl-, isobutyl- a benzylparaben.
Takových škodlivých složek je bohužel hodně. Každopádně pro mě platí věta, obzvlášť u dětí, kterou říká má kamarádka: CO NEMŮŽEŠ SNÍST NA SEBE NEMAŽ :)
Zde popis a rozebrané složení jednotlivých ingediencí u MÝDLOVÉ BARVY PRO DĚTI:
AQUA, SODIUM LAURETH SULFATE, GLYCERIN, COCAMIDOPROPYL BETAINE, COCAMIDE MEA, ACRYLATES COPOLYMER, GLYCOL DISTEARATE, SODIUM CHLORIDE, PHOSPHORIC ACID, PARFUM, POTASSIUM HYDROXIDE, PROPYLENE GLYCOL, DISODIUM EDTA, ALCOHOL DENAT, METHYLCHLOROISOTHIAZOLINONE, METHYLISOTHIAZOLINONE, CI 77891, CI 19140, CI 15985.
AQUA= voda
SODIUM LAURETH SULFATE= Vyrábí se synteticky ethoxylací z dodecyl alkoholu získaného z palmového nebo kokosového oleje. Používá se jako emulgátor a povrchově aktivní látka. Má vlastnost spojit vodu a olej. Váže tak na sebe mastné nečistoty a snáze je odstraňuje z pokožky. Zvyšuje pěnící schopnosti produktu. Při dlouhodobém používání má negativní vliv na ochranný lipidový plášť pokožky, čímž způsobuje její vysoušení. Zvyšuje výskyt aftů u osob na ně citlivých, může narušit přirozenou ústní mikroflóru. V případě vlasových produktů je při dlouhodobém používání spojen s vysušením pokožky, tvorbou lupů či vypadáváním vlasů. Při vyšší koncentraci dráždí pokožku. Není vhodný pro děti, dráždí pokožku, oči i sliznici. Může obsahovat nečistoty z výroby, například Ethylene Oxide,1,4-Dioxane, které ve větším množství jsou již toxické a karcinogenní.
GLYCERIN= derivát přírodních látek. Dnes je nejvíce využíván 100% rostlinný glycerin. Vyrábí se z rostlinných olejů, jako např. řepkový, slunečnicový či kokosový olej. Je biologicky odbouratelný a obnovitelný. Glycerin lze získat také synteticky.
COCAMIDOPROPYL BETAINE= zvyšuje pěnivost, může být jak přírodním derivátem, tak zcela syntetický, relativně neškodný
COCAMIDE MEA= je syntetická sloučenina mastných kyselin z kokosového oleje a monoethanolaminu. Podle vědeckých výzkumů je Cocamide MEA bezpečnou složkou pro použití v bezoplachových přípravcích až v koncentracích do 10 %.
ACRYLATES COPOLYMER = jsou vysokomolekulární látky syntetického původu, které bývají obecně řazeny do skupiny plastů. Co se týče bezpečnosti akrylátových kopolymerů, nejsou řazeny mezi zcela neproblematické látky. Jsou s nimi spojovány možné alergické kožní reakce a vznik astmatu. Celkově je u nich diskutovaný jejich negativní vliv na dýchací systém. V kosmetice se ale používají ve velmi malém množství, kde jsou problematické spíše ve spojitosti s ucpáváním pórů, čímž zhoršují stav mastné a problematické pleti. Dále mají akrylátové kopolymery nepříznivý vliv na vodní organismy a jsou vysoce toxické pro ryby a mnoho bakterií z mořského i sladkovodního ekosystému.
GLYCOL DISTEARATE = derivát přírdních látek, relativně neškodný
SODIUM CHLORIDE= sůl, neškodná
PHOSPHORIC ACID= V kosmetickém a potravinářském průmyslu se vyskytuje v tak nízkých koncentracích, že nemá žádný negativní vliv na lidské zdraví. Naopak při vysokých koncentracích může způsobit podráždění pokožky a dýchacích cest, zraku, v horším případě i popáleniny.
Foto: Ilustrační obrázek
PARFUM = parfém pod sebou skrývá často nejistou otázku, jakého původu parfemace je. Zda je přírodní, či syntetická. Legislativa totiž umožňuje výrobcům si tuto informaci ponechat pro sebe a uchránit tak svoje výrobní tajemství. Obsažené aroma směsi mohou být i kombinací různých zdrojů, které jsou často nedohledatelné.
POTASSIUM HYDROXID= česky Hydroxid draselný, je silně zásaditá sloučenina, vyráběná elektrolýzou ze soli chloridu draselného a vody. V nízkých koncentracích neškodný.
PROPYLENE GLYCOL= Jedná se o organický alkohol z rostlinných zdrojů nebo synteticky z ropy. Má vlastnost mísit dvě normálně nesmísitelné látky, jako je voda a olej.
DISODIUM EDTA= Disodium EDTA se velmi špatně vstřebává do kůže a naopak napomáhá zvyšovat vstřebatelnost ostatních složek. U některých citlivých jedinců může způsobovat vyrážky a alergické reakce. Při testech na zvířatech, a ústní vysoké indikaci byla zjištěna nebezpečnost této látky. Působí mutagenně (způsobuje mutaci), má negativní vliv na plodnost a vývoj jedince. Váže na sebe těžké kovy, které se v našem organismu normálně objevují a jsou potřeba k jeho správnému fungování. Kůže se díky ní stává výrazně propustnější. Pokud tedy přípravek s EDTA obsahuje i jiné škodlivé látky, mnohem snáze pak proniknou do našeho organismu. Chemický koktejl látek v přípravku může být zkrátka mnohem škodlivější než látka samotná. Skutečné účinky takového koktejlu na lidský organismus navíc nikdo nezkoumá. V přírodě se EDTA prakticky nerozkládá. Hlavní škody tedy páchá v našem životním prostředí. Vzhledem k tomu, že se každý rok této látky vyrobí celosvětově kolem 100 000 tun, neměli bychom zůstávat vůči znečištění přírody lhostejní.
ALCOHOL DENAT= je jméno pro denaturovaný alkohol. Pokožku vysušuje, může ji podráždit. Nedoporučuje se v dětské kosmetice. Stejně tam může vysušit vlasové vlákno, či narušit ochrannou bariéru.
METHYLCHLOROISOTHIAZOLINONE= je syntetická látka, která se využívá ve stavebnictví, chemickém, drogistickém a kosmetickém průmyslu. Funguje především jako konzervant, snižuje tvorbu a množení bakterií. Jedná se o silně dráždivou pátku a alergen, dráždí pokožku oči a sliznici, laboratorní testy prokázaly negativní vliv na vývoj plodu. Je spojen i s infarktem myokardu. Od roku 2016 jej Evropská unie zakázala v bezpoplachových výrobcích, v oplachových je povolen do velmi malého procenta – 0,0015%.. Je velmi nebezpečný.
METHYLISOTHIAZOLINONE= stejně nebezpečný jako látka výše, tudíž mě velmi znepokojuje, že v jednom produktu je tato velmi nebezpečná látka použitá ve dvou různých podobách
CI 77891 = oxid titaničitý, derivát přírodních látek. Všeobecně se oxid titaničitý považuje za bezpečnou látku, která je vhodná pro osoby s citlivou pokožkou (i pro kojence). Nevstřebává se do pokožky a nedráždí ji. Je povolenou látkou pro přírodní certifikovanou kosmetiku. Pokud se však používá ve formě nanočástic, které vstřebatelné jsou, může se jednat o škodlivou látku (vzhledem k jeho malé velikosti existuje podezření, že nano-TiO2 prochází dermální, respirační nebo gastrointestinální bariérou, šíří se v těle, a proto představuje potenciální riziko pro spotřebitele). Nanočástice výrobci přidávají do přípravků pro zvýšení ochrany před UV zářením a proto, aby po aplikaci na kůži nezanechávaly bílý film. Možná rizika nano formy oxidu titaničitého zatím nejsou známa a jsou předmětem dalších výzkumů.
CI 19140= Tartrazin je syntetická organická sloučenina patřící do skupiny tzv. azobarviv, která se vyrábí z karcinogenního benzenu. Benzen je nebezpečný pro zdraví i životní prostředí. Získává se destilací z uhelného dehtu. Tartrazin je citrónově žluté barvivo poskytující odstíny žluté, oranžové až zelené. Tartrazin může u dětí způsobovat hyperaktivitu, u citlivých osob reakce obdobné alergiím. Dále může zhoršit astma.
CI 15985= známé také pod názvem Yellow 6 Lake či Sunset Yellow FCF, je syntetické azobarvivo, které se vyskytuje ve formě oranžovo-červených krystalů či prášku získané z naftalenu nebo uhelného dehtu. Azobarviva obecně jsou látky spojované s možnou genotoxicitou či karcinogenitou. Některé země dokonce toto barvivo již zakázaly (Švédsko, Finsko, Norsko).
Tučně označené ingredience jsou velmi nebezpečné a velmi mě znepokojuje jak se tato běžně dostupná barva pro děti může s čistým svědomím prodávat. A to jsem červeně zvýraznila jen ty opravdu nebezpečné, je tam ale i dost sporných látek. Takže shrnuto podtrženo, doporučuji alespoň u dětí ty zadní strany výrobků číst. Není to totiž nic tak čistého jak by většina z nás čekala.
