S trochou nadsázky platí, že bez jeho nápadu by se ani podzimní volby nemusely konat. „V lednu zrušil Ústavní soud hodně překvapivě stará pravidla, která určují, jak se budou počítat volební hlasy. Zaskočilo to nejen občany, ale hlavně politiky. Mluvilo se o tom, že se Sněmovna a Senát nemusí rychle shodnout na kompromisu a reálně může hrozit, že se volby nebudou moci vůbec uskutečnit,“ přiblížil TNS tehdejší riziko Petr Sokol.

Do třetice

Právě Petra Sokola v krizové situaci oslovil předseda sněmovního Ústavně-právního výboru Marek Benda, aby jako odborník na volební systémy pomohl hledat cesty z patové situace. A nebylo to poprvé, kdy zákonodárci sáhli po radě experta z Olomouckého kraje.

 „Na úpravě volebních pravidel jsem se podílel již potřetí. V roce 1999 jsme s kolegou „malovali“, jak budou vypadat volební obvody. Parlament tenhle návrh schválil, ale nikdy se podle něj nevolilo, protože celý zákon tehdy zrušil kvůli jiné části Ústavní soud. V roce 2009 náš návrh vybrala jako nejlepší vláda, když jsme navrhli nový volební systém, který byl inspirován Řeckem. Poslanci už ho ale nestihli schválit, protože tehdejší kabinet padl. Nyní jsme se dostali nejdál a celá republika si zahlasuje podle našeho volebního systému,“ uvedl s úsměvem Petr Sokol.

Šance pro menší okresy

A v čem tedy „Sokolův“ volební systém vlastně spočívá? „To by bylo na celou stránku, kdybych měl detailně popsat, co všechno se bude dít s hlasem voliče. Ve věčném sporu mezi malými a velkými stranami je naše varianta takovou zlatou střední cestou pro celé sněmovní volby. Nejdůležitější ale podle mě je, že se díky našemu řešení podařilo zabránit nápadu, aby existoval jen jeden celostátní obvod a jedna celostátní kandidátka. V takovém případě by okresy jako je Prostějovsko měly jen velmi malou šanci získat poslance. A to by bylo špatně,“ vysvětlil vysokoškolský učitel a odborník na volby Petr Sokol.