Policie tedy na místě jen konstatovala, že nejde o případ pro kriminalisty, ale pro odborníky úplně jiné profese. V následujících dvou dnech odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno provedli záchranný archeologický výzkum soustředěný na odkryv, dokumentaci a následné vyzvednutí narušeného kostrového hrobu.
V hloubce 80 centimetrů od současného povrchu se rýsovala protáhle oválná hrobová jáma jen nevýrazně zahloubená do sprašového podloží. Ta obsahovala skelet adolescentního jedince, jehož věk lze předběžně odhadnout na 12+. Tělo bylo uloženo v natažené poloze na zádech, s rukama těsně podél těla (můžeme tak usuzovat na jeho pevnější stažení do „pohřebního roucha“), s orientací přibližně ve směru severozápad (hlava) - jihovýchod (nohy).
Uplatněný pohřební ritus a charakter terénní situace dovolují, i přes absenci doprovodných nálezů umožňujících přesnější dataci, hovořit o raně středověkém stáří hrobu (pravděpodobně 11. až počátek 12. století, tedy období tzv. mladší doby hradištní).
Výše popsaný hrob bude bezpochyby součástí většího pohřebiště, které předchází i první strohé písemné zmínce o Kralicích na Hané z roku 1225. Již z průběhu 13. století existují písemné doklady o kralické faře, kterou získali kanovníci brněnského svatopetrského kolegiátního chrámu a kde zřejmě dosluhovali pensionovaní kanovníci brněnské kapituly; k roku 1304 se pak píše o Kralicích jako trhové vsi.
Na jiném místě, v obecním hliníku a pískovně severně Vítonic u Kralic na Hané, byly již koncem 19. století náhodně objevovány kostrové hroby obsahující keramické nádoby a šperky z období Velké Moravy; jiné hroby zde poskytly mladohradištní esovité záušnice a stříbrnou minci olomouckého údělného knížete Vratislava I. (1058-1061). Tyto dřívější nálezy nepřímo potvrzují existenci raně středověké osady rozložené zřejmě v prostoru dnešních Kralic na Hané - v širší oblasti křížících se významných obchodních tras - ve směru severo-jižním starobylé Jantarové stezky spojující Pobaltí s jihem Evropy a ve směru od západu k východu pak na svém významu právě v těchto časech nabývající euroasijské magistrály na trase Řezno - Praha - Olomouc - Rurikovská Rus a odtud až k daleké Hedvábné stezce.
Zdroj: Ústav archeologické památkové péče Brno
Tady měl být zahradní bazén, při výkopu našli ostatky mladíka z 11. století. / Foto: Ústav archeologické památkové péče Brno
