Exponáty výstavy nazvané Flora a fauna z našich depozitářů, jsou rozmístěny do třech výstavních sálů hlavní budovy muzea. „Jde o téma, které je v našich depozitářích v různých podobách hojně zastoupené. Protože některé předměty jsou zcela nové nebo jsme ještě neměli příležitost je vystavit a byla by škoda se o ně nepodělit, rozhodli jsme se je zpřístupnit touto formou,“ vysvětlil Václav Horák.
Milionový malíř Bukovac
Vůbec poprvé veřejnost uvidí secesní pohovku s květinovým čalouněním z přelomu 19. a 20. století a také obraz s názvem Dívky u tůně. „Jeho autorem je Vlaho Bukovac. Žák francouzského malíře Alexandre Cabanela, který v roce 1903 nastoupil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze a jeho ateliérem prošla řada osobností, mimo jiné: Emil Filla či Bohumil Kubišta. Hodnota jeho obrazů v posledních letech velmi stoupla a na aukcích se prodávají v řádech milionů. O to zajímavější je, že se obraz do našeho muzea v roce 1961 dostal jako dar,“ prozradila kunsthistorička Jitka Vybíralová Gajdošíková.
Výstava ukáže předměty denní potřeby s florálními motivy nebo vyrobené z přírodních materiálů.
Z lidového prostředí, které se přírodními motivy inspirovalo, stojí za pozornost součásti hanáckých krojů, ale také džbánky modranského nebo olomučanského typu. Také mince nebo medaile nesou vypodobnění zvířecích či rostlinných motivů a některé z nich návštěvníci uvidí vůbec poprvé. Výstava však nabízí i užitkové předměty, jako jsou hodiny, sošky, zbraně, poháry, perníkářské formy či třeba glóbus. Nechybí však ani několik skic členů šlechtického rodu Silva-Tarouců nebo Jiřího Wolkera. „Během svých gymnaziálních let vytvořil několik studentských prací, které kromě portrétů a zátiší obsahují také rostlinné a živočišné motivy. Tyto práce, které se běžně nevystavují, ukazují však, že Jiří Wolker nebyl jen nadaný básník, ale že se zajímal i o výtvarné umění,“ sdělil historik Filip Gregor.
Historie uchovaná v kameni
V přírodovědné části výstavy najdeme skutečné živočichy nebo jejich schránky a také rostliny. „Zvláštním druhem rostlin a živočichů v muzejních depozitářích jsou zkameněliny. Původně živé organismy nebo jejich schránky zůstaly uchovány v kameni a vypovídají tak o podobě života v dávné geologické minulosti naší planety. Kromě zkamenělin živočichů se geologická sbírka pyšní také pradávnými rostlinami v kamenné podobě. Jejich příběh se psal v karbonu, tedy období prvohor,“ popsala geoložka Vladimíra Jašková.
Při pohledu do archeologické vitríny s kolekcí krásně zdobených zvoncovitých pohárů pak může návštěvník stát před hádankou, proč byl tento unikátní nález z archeologického výzkumu, který se v roce 2015 uskutečnil v Brodku u Prostějova, zařazen do výstavy, jejíž mottem je flóra a fauna. Vysvětlení je ale jednoduché. „Poháry připomínající zvon, pálené do cihlové barvy, byly vyráběny přibližně od 2. poloviny 3. tisíciletí před Kr. do začátku 2. tisíciletí před Kr. V tomto období nebyl ještě zvon znám, a proto je velmi pravděpodobné, že se naši předci inspirovali v přírodě a tento tvar „okoukali“ u lučního zvonku,“ vysvětlila archeoložka Blanka Veselá.
Skicy Jiřího Wolkera z doby, kdy navštěvoval prostějovské gymnázium.
Flóra se však na výstavě objevuje také na fotografiích z muzejního fotoarchivu a v přírodovědně zaměřených knihách a časopisech z bohaté muzejní knihovny čítající kolem 22 000 svazků. K unikátům patří knihy Klubu přírodovědeckého v Prostějově a také jeho známý klubový časopis Věstník.
Výstava bude otevřená od 11. května do 29. srpna letošního roku, informace o muzeu a dalších výstavách návštěvníci najdou na sociálních sítích a webu muzea www.muzeumpv.cz
