Rok 2021 je pro prostějovskou hvězdárnu výjimečný
Připomíná si totiž šedesát let od svého otevření, které připadalo na 12. dubna 1961. „Během uplynulých šedesáti let se hvězdárna stala běžnou součástí života Prostějovanů, je přirozeným centrem Kolářových sadů. Denně okolo ní projdou stovky lidí. I proto jsem ráda, že se nám podařila navázat spolupráce se Street Art Festivalem, díky kterému hvězdárnu ozdobí neotřelé, moderní umělecké dílo. Je složené z jednotlivých obrazových fragmentů, díky kterým je na stěně stále co objevovat. Celek ale působí velmi kompaktně a příjemně. Věřím, že Prostějovany zaujme,“ uvedla Veronika Hrbáčková, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově, které Hvězdárnu spravuje.
Street art poprvé mimo Olomouc
Street Art Festival byl doposud známý hlavně obyvatelům Olomouce, v tamních ulicích se odehrává už čtrnáctým rokem. Mural, tedy velkoplošná malba na stěnu, však letos vůbec poprvé ozdobí veřejný prostor i mimo krajské město. „U příležitosti letošního jubilea nás Hvězdárna Prostějov oslovila a nabídla nám plochu pro vytvoření uměleckého díla. Velmi nás to oslovilo, nejen proto, že díky této události poprvé překračujeme hranici okresu Olomouc,“ sdělila organizátorka festivalu Romana Junkerová. Vysvětlila, že vhodného umělce pro stěnu budovy hledali formou otevřeného opencallu, na který se mohli přihlásit umělci z tuzemska i zahraničí. „Porota vybírala z desítky návrhů, nakonec zvítězila skica od italského umělce Patrizia Anastasi. Jde o čtyřiatřicetiletého výtvarníka, rodáka z Říma, který má specifický „bruselský“ rukopis vycházející z oblastí grafického designu a ilustrace,“ dodala Romana Junkerová.
Výtvarník Patrizio Anastasi poprvé tvoří velkoplošnou malbu za hranicemi své země, poprvé navštívil i Českou republiku. „Rozhodl jsem se téma zpracovat pomocí jednoduchých tvarů a ponechat lidem prostor pro představivost. V obraze najdou například raketu, některé planety, měsíc. Použil jsem základní barvy, jako je modrá, červená, žlutá a fialová,“ popsal práci Patrizio Anastasi. Téma je to pro něj zajímavé i proto, že má astronomii rád. „Když jsem byl dítě, miloval jsem astronomii, hvězdy a astronauty. Bylo pro mě velmi zajímavé podívat se dovnitř hvězdárny,“ dodal výtvarník.
O historii hvězdárny
Nenápadnou, do bílé barvy oděnou stavbu najdeme v prostějovských Kolářových sadech. Její budování sice začalo v roce 1953, historie prostějovských hvězdářů se však začala psát ještě o několik let dřív. „Už v roce 1948 totiž na střeše 5. národní školy chlapecké odstartovala stavba hvězdářské kopule. Dokončena byla 30. října 1949, ale za nedlouho bylo jasné, že by si Prostějov zasloužil vlastní samostatnou hvězdárnu,“ připomněl Václav Horák, historik Muzea a galerie v Prostějově.
Velké díky patří určitě zakladateli Adolfovi Neckařovi, bez jehož úsilí a nadšení by hvězdárna ve městě nevyrostla. „Strhnul dokonce místní obyvatele a ti tak v roce 1955, v takzvané akci „Z“, přiložili ruce k dílu a vlastními silami při stavbě hvězdárny pomáhali,“ přidal s tím, že v padesátých, šedesátých letech se astronomie a zejména kosmonautika těšila velkému zájmu. Díky letu lodi Vostok 1 se sedmadvacetiletým sovětským pilotem Jurijem Gagarinem na palubě, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur, se prostějovská hvězdárna otevřela veřejnosti a zahájila tak neplánovaně svůj provoz.
Akci finančně podpořil Olomoucký kraj. Všechny aktuální informace jsou uvedeny na webových stránkách hvězdárny www.hvezdarnapv.cz a na sociálních sítích.
