Jak jsi se k šití dostala a jak dlouho už tě to živí?
K šití jsem se dostala už v dětství a od té doby vlastně neopustila. Od pěti let jsem chtěla být návrhářkou. Sledovala jsem všechny možné tehdy dostupné pořady o módě, ( jakože jich nebylo moc ) a šila oblečky pro panenky a na sebe. Tehdy z máminých vyřazených šátků a v ruce :-) . Chodila jsem na oděvku a mám čtyřletý obor s maturitou zaměřený na ekonomiku. Chtěla jsem na návrhářku, ale ten rok tento obor neotevírali. Před šesti lety, na mateřské, jsem potkala ty správné ženy a ony mě inspirovaly. Začala jsem šít pro ostatní a založila si živnost.
Co tě na této práci nejvíc baví a co je naopak nejtěžší?
Nejvíc mě baví proces šití a setkávání se zákaznicemi naživo. Mám ráda prodej, ten jsem se naučila před tím. Pracovala jsem v obchodě s botami. Nejtěžší jsou pro mě technikálie jako je PC, sociální sítě apod. Ale učím se. Jsem dinosaurus no :-D .
Vymýšlíš si i vlastní střihy nebo někde čerpáš inspiraci?
Ano, střihy si vymýšlím sama. Zkouším a látkovky piluju k dokonalosti.
Máš nějaké oblíbené materiály se kterými pracuješ?
V oblibě mám materiály přírodní. Ráda pracuji s biobavlnou, bambusovou viskózou, ale i len mám v oblibě. V poslední době hodně tvořím z tzv. upcyklované merino vlny.
Co znamená upcyklace?
Upcyklace je použití vyřazených kusů oblečení a doplňků na věci jiné. Například najdu úplně nový svetr, ale má rozpáraný rukáv a nedá se už nějak zašít. Je to vlastně kazový kus z výroby. A já z něj vytvořím sukni, čepici nebo nákrčník a tak získává svou další šanci.
Kupuješ si ještě nějaké oblečení v obchodech nebo už nosíš jen své věci?
No s tím oblečením :-D V obchodech s rychlou módou vlastně nenakupuji. Málo, výjimečně. Mě většinou to oblečení ničím nezaujme. Nemá to pro mě náboj, styl. Co občas koupím je jednobarevné tričko, basic nebo legíny. Ty nosím hodně. Ale jen k sukním a ty nosím pořád. Jinak si věci šiju a miluju už od 90tých let secondhandy. To je moje vášeň. Tam mě baví nacházet poklady a dávat jim další šanci. V poslední době jsem upcyklaci zařadila do tvorby a setkalo se to s pozitivními ohlasy a to je skvělé.
"Dělat z vyřazených věcí něco nového, co ženy rády nosí, to je to, co mě naplňuje. Nebráním se ani tomu, spojit staré s novým."
Šiješ krásné věci, kromě oblečení také látkové vložky a intimky. Kdy jsi je ty sama začala používat a jaké mají pro tebe výhody?
Látkové vložky jsem začala používat asi před dvanácti lety, když jsem kompletně překopávala svůj život díky ekzému. Podle hesla všechno zlé je pro něco dobré, i když to v tu chvíli ještě nevidíme. Látkovky jsem zkusila a už u nich zůstala. Zamilovala jsem si je. Přišlo mi to ohromně svobodné. Jsou pořád po ruce, pohodlné, měkké, moje duše eko nadšence zaplesala. Ve spojení s Volnou menstruací , kterou mé tělo "jede" jaksi samo už dávno, to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat.
Tvé věci se dají sehnat pod značkou Mil.love na Fleru. Plánuješ i nějaký vlastní eshop? Kde jinde ještě lidé můžou tvoje oblečení najít?
Fler tu byl v mých začátcích a jsem mu vděčná, ale je fakt, že je načase se posunout někam jinam. Nad eshopem přemýšlím už dlouho. Chtěla bych se na to vrhnout přes Vánoce, tak doufám, že to klapne. No, ale já a ty technikálie, že :-D . Najdete mě i na Facebooku, Instagramu, v prostějovském Bezobalu, na Maluně ( dříve Kalíšek.cz) , projekt pro ženy Cesta rudého květu, v shopu Martiny Jíchové.
