Věnujete se automobilovému 3D designu, jak byste svou práci definoval a jak se z návrhu stane reálné vozidlo?
To je těžká otázka. Navrhuji a upravuji auta a nejen to. Věnuji se i jinému designu, vesměs skoro celému transport designu. Z drtivé většiny se věnuji vizualizacím na zakázku. Někteří vyloženě chtějí upravit vozidlo respektive namodelovat, tak jak by si ho přáli. Už mají třeba doma nějaké prvky a chtějí vidět, jak by auto vypadalo hotové, nebo co k němu ještě dokoupit. Mezi ně patří třeba i renovátoři.
Pak jsou vyloženě americké společnosti, které mě oslovují s tím, abych auto navrhnul pro ně, nebo pro jejich zákazníka. V poslední řadě, pracuji pro tuningové společnosti, které jsou další z hrstky lidí, kteří auta přivádí k životu.
Díky 3D modelování, které je v reálných měřítkách na autech, které jsou 99,9% přesné jako skenované karoserie. Zasílám 3D soubory s úpravami a díky tomu lidé mohou vytvářet moje auta všude po světě.
"Infiniti bez kapoty. Je to japonské auto upraveno v japonském stylu. Snížené s odklony kol, auto je rozšířeno individuálním bodykitem a vytvořeno v individuálním prostředí. Auto jsem jednou potkal na srazu japonských aut a zcela mě oslovilo."
Původně jste prý chtěl být fotografem, proč jste si to rozmyslel a využíváte své fotografické zkušenosti i při své současné práci?
Ano, vystudoval jsem fotografii na Střední škole ART ECON v Prostějově. Přivydělával jsem si tím během studia na Vysoké škole v Plzni. Jenže mě to celý život nějakým způsobem táhlo k těm autům. Kreslil jsem je od svých jedenácti let, k tomu mě dovedl časopis Tuning Magazine.
Vysokou školu už jsem studoval na oboru, který byl přímo věnován Automobilovému a Transport Designu, takže jsem už byl ve svém živlu. Fotografické zkušenosti, nevím jestli úplně využívám. Teď už mi to přijde jako přirozenost, ty vizualizace dělat tak jakoby to byla fotka. Celkově to byl vždy můj záměr snažit se, aby ty auta nebyly rozeznatelné od skutečnosti a tím napálit lidi. Možná to vnímání těch barev, skládání kompozice a barevnost fotografií či rozmanitého prostředí. To možná má za následek ta zkušenost z oblasti fotografie. Není tomu dlouho co jsem foťák po x letech vytáhl ze skříně a začal se tomu opět věnovat, ale teď spíše je to koníček, kdy fotím svoje auto, které bylo mým víceletým projektem.
Jedná se o skoro veterán je to 1993 Mitsubishi Galant 7 generace. Je to verze Sports GT v limitované edici s originálním bodykitem, také je to 134 vyrobený kus z 1500 kusů co byly vyráběné. Auto je originálem dovezeny přímo z Japonska (Tokya), určené pro evropský trh.
Auto se spíše renovovalo. Proběhl kompletní celolak v Praze u Cartec BMW Praha. Je tam druhý motor i s převodovkou, motor je upravený na vyšší výkon. Je udělaný i podvozek, snížený a rovněž sportovní RallyeArt přímo na zakázku, který dřív na autě byl. Auto má splittery, luxusní dřevěný volant, který skvěle ladí ke dřevěnému dekoru, sportovní sedačky Bride. Originální kola MMC R16, které také prošli renovací. A závěrem nesmí chybět zcela originální a legendární dobová SPZ z roku 1994, kdy bylo auto u nás přihlášeno. (ZLE 70-70). Zde se nejedná úplně o tuning, ale spíše o zachování a znovu zrození legendy, která se už nedostala do Rallye jako jeho předchůdce, protože přišel do rallye Lancer Evolution. Je to vyjímečné auto, které už se skoro nevidí a dá se říct, že v republice jich není více jak 10. A v celé Evropě maximálně 50. Je to moje vysněné auto a moje největší láska!
Pocházíte z lázeňské obce Skalka, jak jste se z malé vesničky dostal až mezi deset nejlepších 3D tuningových designerů ve světě?
Skalka je pro mě citová záležitost. Vyrostl jsem tam, mám ze Skalky nejlepší kamarády, se kterýma tvoříme partu a dodnes se potkáváme skoro každý den a je to moje druhá rodina. Výhodou této práce je to, že vy můžete pracovat pod různou přezdívkou nebo uměleckým jménem. A díky sociálním sítím se dostanete lehce do světa, pokud Vaše práce za něco stojí.
Neberu to tak a nepovažuji se za člověka, který by 3D tuningem dobyl svět. Dělám co mě baví a co miluji. To, že to nese ovoce je jen příjemný bonus za tu snahu, kterou do toho více jak polovinu života vkládám. Ale, abych odpověděl na otázku, tak do podvědomí celého světa jsem se dostal díky sociálním sítím a tím, že propaguji svoje práce pod svým jménem.
Můžete jmenovat nějaké významné osobnosti se kterými jste spolupracoval?
Spolupracoval jsem se spoustou lidí, budou jich už stovky a to ať to už od světových fotbalistů například z Chelsey nebo arabských šejku či bussinesmanů. Dostal jsem se k lidem jako jsou světový rapeři Offset, Chief Keef, herec Matthew Mcconaughey a nebo basketbalista Shaquille O'neal.
Hodně spolupracuji i se světovými studii jako je automobilka Pagani, nebo americký úpravce Detroit Speed, Custom by Lopez, ClassicDaily, MuscleKingz, atd.
"Škoda 100 RP68, ta byla navrhnutá pro počest mému tátovi, proto RP68 = Rostislav Prokop 1968. Je to závodní speciál v modré barvě, jelikož kdysi jsme doma měli tuhle 100večku v modré barvě. "
Který z Vašich návrhů je Váš oblíbený?
To je těžké říct, který z mých návrhů je pro mě nejoblíbenější. Všechny práce, které dělám tak, abych byl se vším spokojený a aby návrh bych perfektní. Spíše v tomhle hodně rozhoduje jak je auto je úspěšné na sociálních sítích. Jenom tak vím, že jsem odvedl dobrou práci a auto se líbí. K oblíbeným autům, bych tedy přiřadil asi Oranžový Pontiac GTO, který po světě za pár dní nasbíral přes 100 milionů zhlédnutí, jelikož byl vyrobený hlavně jako animační video. Dále Škoda Octavia s motorem uprostřed. Dalším autem by mohla být legenda 1973 Ford Mustang s bodykitem, který se nazývá Black Mamba. Black Mamba bodykit série vznikla na vícero autech a tím se to stalo slavné. Hodně slavná auta jsou Custom speciální auta, složený z vícero aut, to znamená Camaro Combi, Shelby GT500 Pickup, Corvetta C8 s motorem ve předu, Electro Viper SUV, nový Dodge Charger Coupe atd. Lidi to baví a hodně lidi to nutí přemýšlet jestli vůbec jezdí či je to reálné auto.
Bílý Ford Mustang Shelby GT429J, je inspirován stylem Cyber. Tak aby byla vidět pokročilost doby někde kolem 2070, ale stále bylo zachováno a představováno starou technikou aut ze 1970 let. Ledkové světla, ale stále stará technologie.
Co Vás ve Vaší práci limituje?
V mojí práci mě nelimituje skoro nic. Jen zákazníci, kteří přijdou s jasnou vidinou svého auta. To pak tím pádem musím limitovat svojí kreativitu, ale vozy které navrhuji pro rozšíření svého portfolia se snažím dělat citem nebo stylem úprav či tuningu, do kterého chci auto uvést. Například Japonský styl během roku 2000 nebo více extravagantní styl BOSOZOKU, nebo německý styl, americký styl. Každé úpravy mají svoje pravidla a auta, které se tomu přizpůsobí. Horší je pak mix různých stylů a aut, ale i s tím se moje fantazie dokáže poprat. Moc nemusím dnešní tuningovou scénu jak u nás tak ve světě. Koupit hezká kola, rozleštit auto a položit ho k zemi, není pro mě tuning. Tuning vždy měl jasný styl a téma. Tuning vždy znamenaly úpravy nebo "vylepšení" vzhledu sériového auta. To se dnes moc neděje. Dnešní styl je spíše čistý barevný a bez nápadu. Ano, spousta prvků se vrací zpět do módy, jako například podsvícená japonská auta.
Založil jste vlastní značku Prokop Design, bylo těžké rozhodnout se pracovat sám na sebe?
Tak značka ProkopDesign, je spíš ochrannou známkou na vizualizacích kvůli plagiátorství a lehčímu dohledání mých profilů. Vystupuji spíše pod svým jménem. Těžké to nebylo, protože jsem už během studia pracoval sám na sobě a svojí práci, abych už po ukončení školy měl nachystanou půdu a mohl se do toho vrhnout po hlavě. Já nikdy nebyl zaměstnaný, nebo jsem nikdy pod nikým nepracoval ani na brigádách, byl jsem ten typ člověka, který veškerou snahu a veškerý volný čas věnoval právě této práci a věřil jsem v to, že se tím jednou budu moct plnohodnotně živit.
Celokarbonová Škoda Fabia R5. S cyber zavěšením. Auto je navrhnuto právě ze závodního speciálu, který byl posunut ještě dál, tak aby vypadal jako legálně pohybující se vozidlo na běžný provoz. Tudíž žádné sportovní rallye prvky. Doplněné velkými chromovanými koly.
Pořád žijete na prostějovsku, neplánujete se přestěhovat do většího města? Nebylo by to pro Vaši práci výhodnější?
Žil jsem čtyři roky v Plzni, kde jsem studoval vysokou školu. Plzeň jsem si zamiloval a občas si říkám, že bych se tam i vrátil. Ale zde mám kamarády, rodinu a osobní život. Neříkám, že jednou neopustím svoji rodnou Hanou, ale momentálně mě to neláká.
Měl jsem spousty nabídek ze Spojených států, byl jsem několikrát už skoro na letišti, ale vždycky se stalo něco, co můj odjezd narušilo nebo odložilo. Jednou bych tam chtěl být a pracovat v blízkosti těch nejlepších studii nebo Custom Shopů. Momentálně to výhodnější není, jelikož pracuji hlavně pro svět a to zvládám ze svého bytu, kde mám studio. Popřípadě nemám problém dojet do Prahy či okolí jiných měst na pracovní schůzku. Takhle se to děje často a zatím mi to vyhovuje.
Jaké lokality máte na prostějovsku nejraději?
Nejhezčí lokality na Prostějovsku? Tak samozřejmě, že Skalka, tam jsem denně i když už tam nebydlím. Dalším mým hodně oblíbeným místem, kam si jezdím čistit hlavu je Plumlov. Tam dole pod zámkem u těch kempů je pro mě příjemná atmosféra. Občas tam jezdím odpočívat. Jinak celá Haná je krásná.