Kdy tě poprvé napadlo, že bys mohla napsat motivační knížku pro děti?

Jednou před Vánoci, myslím, že to bylo v roce 2018 si Elenka přála pod stromeček knížku, kterou napíšu já. Když jsem se zajímala o to, proč bych měla napsat knížku pro děti, odpověděla mi: ,,Aby si všechny děti mohly přečíst tvé krásné příběhy." Bylo to v době, kdy jsem dětem na dobrou noc vyprávěla příběhy o všem možném. Každý večer si jedno z dětí vybíralo o čem jim budu vyprávět. 

Bylo těžké vymyslet příběh? A co tě inspirovalo?

Na jednu stranu jsem jí chtěla splnit její přání, na druhou jsem neměla vůbec tušení o čem bych psala. Nakonec jsem dětskou knihu začala psát ve chvíli, kdy se u mě začaly projevovat deprese. Bylo mi tenkrát řečeno, že mi nic není. O tři měsíce později jsem byla hospitalizovaná v psychiatrické léčebně v Bohnicích s velkými depresemi. Sžírala mě myšlenka na smrt. Jediné, co mě tu drželo, byly moje tři děti. V léčebně jsem začala malovat. Malovala jsem všechno možné, co mě napadlo. Naučila jsem se tak zvládat své deprese a úzkosti. Když mi bylo nejhůř, nakreslila jsem svoji bolest a bylo mi lépe. V Bohnicích jsem strávila jeden měsíc. Měla jsem tam být déle, ale potřebovala jsem se vrátit ke svým dětem.

"Hospitalizaci v psychiatrické léčebně vnímám jako jeden z důležitých životních milníků."

Když jsem se naučila žít se svými depresemi, napadlo mě zkusit dětskou knížku dopsat. Dopsala jsem ji během jednoho dne. Poslala jsem ji kamarádce, co si o tom myslí, zda by se to dětem mohlo líbit a ona mi napsala, abych to vydala, že je to boží. Od tohoto dne uběhl rok a půl. Za celou knihou a ilustracemi stojím já a korektorka se svou kolegyní. 

Součástí pohádkového příběhu je také Apolenka. Apolenka je anděl, která střeží přání druhých a pomáhá jim, aby se naplnila.

Vydání této jedinečné knihy bude velmi nákladné,  podpořit ji můžete i vy pomocí sbírky ZDE