V článku nejprve připomínají, na jak exkluzivním místě Arcidiecézní muzeum v Olomouci stojí a jak vzácné sbírky biskupů a arcibiskupů, jejichž kořeny spadají až do 16. století, vystavuje. Popisuje, že objekt bývalého Olomouckého hradu, později kapitulního děkanství má architektonické základy v románském a gotickém stavitelství a během stavebních úprav se proměňoval až do barokní podoby. "Charakteristickým rysem muzea je koexistence různých architektonických stylů od románského a gotického až po baroko, které odrážejí jeho dlouhou historii," píše se v úvodu korejského článku. Do tohoto složitého a historicky vzácného prostoru musel architekt Jan Šépka umístit novou expozici. 

K dispozici dostal podkrovní prostor, charakterizovaný především dřevěnou trámovou konstrukcí a samotnými krovy. Dle architektova záměru se ale k nové expozici dřevo jako materiál nehodilo. Proto nakonec navrhl betonovou vestavbu, načež v podkroví vznikl vlastně úplně nový "dům v domě", jak si korejský časopis všímá. Ten je uvnitř dispozičně řešen už tak, jak si záměr expozice žádal. "Výzvou pro architekta bylo určit, jak zasáhnout do stávajícího prostoru, neboť samotná stará dřevěná konstrukce se do výstavního prostředí nehodila. Řešení zahrnovalo připevnění betonových panelů podél obrysů stěn a střechy, čímž se vytvořila struktura podobná domu v domě," píše se v článku v C3 magazine. S nadsázkou to je tak, jako by architekt na starou půdu doplnil nový betonový domek. Samozřejmě dostatečně prostorný. 

My dodejme, že tato nová expozice vypráví příběh jednoho z mála míst ve střední Evropě, z něhož naši předci konti­nuálně určovali a měnili smě­řování dějin lidské společnosti, vzdělanosti a kultury. Bohatou a působivou historii Svatovác­lavského návrší sleduje od nej­staršího pravěkého osídlení až po současnost. Podobu návrší ve vybraných historických obdo­bích přibližují bronzové modely, vytvořené na základě nejnověj­ších vědeckých poznatků. Mezi exponáty dominují vzácné arche­ologické nálezy, architektonic­ké články a fragmenty výzdoby někdejších staveb, které byly odhaleny při archeologických vykopávkách a stavebně­-histo­rických průzkumech. Novověké dějiny přibližují dobové veduty a vybrané architektonické plány a studie dokumentující promě­nu podoby katedrály sv. Václava a návrhy na zpřístupnění román­ského paláce biskupa Jindřicha Zdíka.

Článek z korejského magazínu v angličtině najdete zde: https://c3diz.net/exhibition-hall-in-the-attic-of-the-olomouc-archdiocesan-museum-sepka-architekti/?fbclid=IwAR0oboSKhpJSj1xAUzLRRBdfvpFfucax-y_wqLIXJZ0JmYCcDmYpgjO8IgY