"Rozhodli jsme se postavit oboustranné kolumbárium z dusané hlíny s dřevěnými výstelkami pro umístění uren, které nahoře zakryjeme betonovou konstrukcí. Vedle nik jsme vymysleli drobné výklenky, kam můžou pozůstalí umístit svíčku jako vzpomínku na své blízké. Celé kolumbárium bude postavené z pohledové hlíny, kterou nám poskytla obec. Jde o hlínu z Hané, takže je to symbolické uložení zpět do země, na které lidé žili," uvedl absolvent fakulty Jan Peřina, který za návrhem stojí.

Po místech v kolumbáriu je poptávka

Obec se zhruba 500 obyvateli dosud kolumbárium neměla. "Měl jsem původně požadavek, aby bylo historizující vzhledem k tomu, že zdejší hřbitov je historický. Požadavek jsem zadal mladému studentovi architektury, který nakonec přišel s tímto nápadem. Myslím, že je to respektující pro tradiční metodu pohřbívání, idea je starobylá, byť to zpracování je dnes nyní vcelku trendy a moderní. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, ale věřím, že dobře," řekl starosta obce Tomáš Pavelka. Po místech v kolumbáriu je podle něj poptávka. "Hřbitov není nafukovací, je z velké části již zabraný, ať už většími či menšími hroby a hrobkami. Kolumbárium řeší tento potenciální problém do budoucna," doplnil starosta.

Hlínu vybrali v laboratoři

Kolumbárium vzniká během letní školy architektů, která je věnovaná právě konstrukcím z dusané hlíny. Odborníci pro výstavbu vybrali hlínu, která měla pro tyto účely nejlepší vlastnosti, zkoumali ji v laboratoři na univerzitě. "Dusaná hlína je tradiční technologie, která se v posledních letech dostává stále více do popředí. Podporuje využívání lokálních zdrojů a jde o udržitelný způsob stavitelství. Vlhká hliněná směs se sype do předem připraveného posuvného bednění a postupně se buď ručně nebo mechanicky udusává a zhutňuje," uvedla za fakultu Tereza Kadrnožková. Doplnila, že po utlačení všech vrstev se bednění odstraní a odhalí se vrstvená hliněná zeď.