Prostějov je městem, kterému soustavně ubývá počet obyvatel; zatímco podle sčítání lidu v roce 1991 mělo 48,9 tisíc obyvatel, v roce 2021 už jen 43,7 tisíc. Tento negativní trend navíc stále pokračuje. Kromě postupného vymírání se z města stěhují hlavně mladší a vzdělanější lidé, kteří zde nevidí žádnou kariérní perspektivu. Když jsem před lety navrhoval, aby město vytvořilo stipendia pro studenty, uváděl jsem, že to není jediné řešení, jak udržet mladé lidi ve městě, ale že by měly následovat i další kroky. Nestalo se nic.

Dalším problémem je kvalita života. Prostějov se v tabulce z loňského měření kvality života nachází na 108. místě z 206 sledovaných měst. Můžeme se poplácávat, že to zase není tak hrozné, ale upřímně to není ani žádný zázrak. Ve většině sledovaných ukazatelů má Prostějov průměrné hodnoty. Můžeme se vymlouvat na to, že jsme malé město, ale mnohá menší města naopak kralují horním částem zmiňované tabulky.

Jedním z dalších problémů je nízká kvalita životního prostředí. Alarmující je hlavně zhoršená kvalita ovzduší, která je částečně zaviněná tranzitní dopravou a průmyslovou výrobou, ale také nedostatkem zeleně, která by pohlcovala prachové částice. Třebaže musím město pochválit, že se v oblasti výsadby stromů nastaly jisté pokroky, stále panuje nedostatek zeleně a lidé si na to trvale stěžují. Nejvíce patrný je tento problém v létě, kdy chybí stromy, které by ochlazovaly rozpálené ulice.

Prostějov má relativně nízkou nezaměstnanost, což je ale částečně způsobeno tím, že mnozí Prostějované za prací dojíždějí, nebo se rovnou stěhují jinam. Město se rádo chlubí novými montovnami v průmyslové zóně, které jsou stavěny na úrodné hanácké půdě. Vedení města by podle mě mělo mít vyšší ambice a mělo by se snažit podporovat podnikání s vyšší přidanou hodnotou.

Závěrem bych ještě chtěl dodat, že současná vládnoucí koalice se může dál chlubit, jak skvěle řídí město a fotit se u rozkvetlých záhonků. To nic ale nemění na tom, že Prostějov je pod jejich vedením stagnujícím městem bez vize.

Martin Hájek