„Projekt krajských odpadů dával smysl - je přímo v rukou měst a obcí, zvládne udržet stabilní ceny a je plně soběstačný. Navíc se počet zapojených obcí stále zvyšuje. Prostějovu to však nebylo dost dobré. Místní vedení sice nemělo žádná data, ale tvrdilo, že lepší variantou je zpracovávat odpad v Biskupicích či Mostkovicích. Jenže místní tu linku nechtěli, čemuž se nemůžeme divit. Změna legislativy i konec skládkování se blíží, a tak město, které očividně neví kudy kam, ve spolupráci s firmou FCC vymyslelo stavbu linky přímo v Prostějově. Tahle varianta přitom nikdy nebyla zmíněná a nepočítalo se s ní ani když se odcházelo z krajského projektu,“ říká pirátský zastupitel Jan Mochťák.
„Jde o hrubě zkreslené až lživé tvrzení. Město žádanou linku na výrobu tuhého paliva a už vůbec ne v centru města stavět nechce. Máme prvotní informace o záměru soukromé firmy, která chce zařízení vybudovat na soukromém pozemku v průmyslové zóně. Věc musí projít posudkem EIA. Se záměrem firmy bychom měli být seznámeni v nejbližších dnech," tlumočila stanovisko zástupců města Prostějova referentka mediální komunikace Alena Vrtalová.
Tuhé alternativní palivo se využívá třeba v cementářských pecích
Kapacita prostějovské linky je navržena na 50 000 tun ročně ve dvousměnném provozu. Linka má být v provozu od 6:00 do 22:00 a má zpracovávat komunální i průmyslový odpad a zbytky z třídění druhotných surovin.
„Základní ekonomická rovnice je jasná - větší objem snižuje cenu služby - proto dává projekt krajských odpadů smysl. Odpad by byl navíc zpracováván mimo Prostějov, bez zátěže na infrastrukturu, ovzduší i rozptylové podmínky, které patří v Česku k dlouhodobě nejhorším. Prostějov navíc leží ve špatně větraném „dolíku“, což může za to, že je tu kvalita vzduchu dlouhodobě špatná. Projevuje se to třeba tím, že na podzim a v zimě tu mnohem více dětí trpí respiračními onemocněními. A linka na zpracování odpadu tuhle situaci rozhodně nezlepší. Naopak,“ dodává Mochťák.
Informace o lince na výrobu tuhého paliva rozvířila vody také na sociálních sítích
"V Biskupicích si lidé oddechli, “černý Petr” s odpadovým centrem teď padl na samotné město Prostějov nedaleko centra. Vzdušnou čarou 200m od obytných domů. Přitom z krajského projektu na recyklaci odpadu naše město po letech vystoupilo. Města jako Olomouc nebo Přerov v krajském projektu jsou. V Prostějově dlouhá léta řešíme polétavý prach, překročené imisní limity. Dovoz a zpracování 50000 tun odpadu ze širokého okolí to určitě nezlepší. Prostějov pravidelně obsazuje nejnižší příčky v procentech zeleně ve městě a zároveň nejvyšší příčky ve znečištěném ovzduší. Nesouhlasím s tím, aby se to ještě zhoršilo," konstatuje na svém facebookovém profilu poslankyně Hana Naiclerová.
Hluková mapa Prostějova.
"Ve špatně větrané prostějovské kotlině hrozí zvýšení už tak vysokých koncentrací škodlivin ve vzduchu, zvýšení už tak vysoké hladiny hluku. Celý rok převládá západní proudění větrů, takže dopravní emise z tisíců kamionů navážejících a vyvážejících odpad a případný zápach z areálu bude většinu roku proudit na východ a za inverzního počasí se budou škodliviny koncentrovat ve městě. Nehledě na to, že nedaleko už jedna spalovna nebezpečných odpadů stojí. Znečištění vzduchu + hlukové znečištění snižuje kvalitu života," uvedla na facebooku členka strany Zelených Jana Jaňourová.
