Společnost

Prostějovský hasič Jaroslay Kýr: Pomáháme lidem s nasazením vlastního života

Traduje se o něm, že za jedinou noc dokáže vytáhnout ze stoosmačtyřicítky motor, opravit jej a zase ho vrátit zpět, aby ráno mohla legendární hasičská tatrovka vyjet k zásahu.

Foto: Za odsloužené roky, loajalitu vůči sboru a za nasazení života při záchraně druhých mu poděkoval i ředitel HZS Olomouckého kraje Karel Kolářík. Předal mu Plaketu Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. Zdroj: hzscr.cz

Už jako malý kluk měl Jaroslav Kýr rád auta, vyučil se proto automechanikem. Láska k automobilům ho neopustila, ani když nastoupil k prostějovským hasičům. Jako strojník se péči o hasičské cisterny věnuje už neuvěřitelných 40 let. Nyní slouží ve výjezdové jednotce na stanici v Konici, kde krásné kulaté jubileum oslavil. 

Jaroslav Kýr se stal hasičem v roce 1979, už předtím byl ale členem jednotky dobrovolných hasičů v Konici, k profesionálům do Prostějova následoval svého staršího bratra. Hasičské technice se věnuje celou svou kariéru a kolegové si jej váží pro jeho profesionalitu a zkušenosti. „Auťáky jsem měl rád vždycky. Opravy, přestavby. Jo, to mě bavilo nejvíc. To už se teď nedělá. Škoda,“ vzpomíná Jaroslav s tím, že práce byla těžká, ale stála za ten pocit, když se podařilo autu vrátit zase dech.


Foto: zdroj hzscr.cz

Když si má vzpomenout na zásah, který mu uvíznul v paměti dosud, chvílí přemýšlí. „Toho bylo tolik za těch 40 let. Dřív jsme vyjížděli hlavně k lesním požárům, hořely seníky, brikety. Teď převažují technické zásahy, dopravní nehody. Jsme záchranáři, lezci, chemici, odchytáváme zvěř, prostě práce všeho druhu…Ale vybavuje se mi třeba takový požár v Dřevnovicích. Shořel tam celý rodinný dům, to byl těžký zásah. V Doloplazech zase hořel jeden domek, požár jsme uhasili a pak jsme zjistili, že ve sklepě měli uskladněno pět lahví s propan-butanem. To jsme měli sakra štěstí. Nebo na začátku 90. let spadla nedaleko do lesa stíhačka,“ popisuje nezapomenutelné zásahy, kterých má na kontě stovky.

Přestože se hasičská práce za léta změnila, kolektiv je podle něj pořád fajn. „Hasiči musejí být družní. To jinak nejde, musíte vyjít s každým. Při zásahu nemůžete přece nechat kolegu na holičkách…Při požáru jdeme kolikrát do míst, kde jde o život. Musíme se spolehnout jeden na druhého a věřit si. Stát se může cokoli, hraje roli stres, přehřátí, psychika. Ale…Složili jsme slib, sloužíme lidem, zachraňujeme je, pomáháme jim, mnohokrát s nasazením vlastního života. Tak to je, to jsme si vybrali, tak žijeme,“ shrnul Jaroslav svou dlouholetou životní a pracovní náplň.

Životní poslání: HASIČ

Seriál příběhů  hasičů, kteří svému povolání zasvětili celý svůj profesní život, věnovali mu svůj volný čas a v mnohých případech se jim jejich zaměstnání stalo koníčkem. Proč se před léty rozhodli sloužit lidem a pomáhat jim, jak se vyvíjela jejich kariéra, jaké zásahy ovlivnily jejich život a na jaké události nezapomenou? To vše se od nich dozvíte na  webových stránkách hzscr.cz