Ve spolupráci s kronikářkou města Hanou Bartkovou byly vytipovány pro pojmenování nového parku tyto osobnosti:
Havránkovy sady – František Havránek, městský zahradník, zasadil se o vybudování skleníkové zimní zahrady v Brněnské ulici, byl autorem projektu na úpravu nově založených Kolářových sadů a botanické zahrady, člen kuratoria botanické zahrady a zakládající člen prostějovského Okrašlovacího spolku;
Winterovy sady – Bruno Winter, mecenáš, továrník, čestný občan města Prostějova. Zakladatel sladovnické tradice v Prostějově, jím založená sladovna funguje dodnes; zakladatel továrny na výrobu knoflíků v Prostějově Kornolit. Prostějovskému muzeu věnoval svoji cennou sbírku hodin. V roce 2018 mu bylo uděleno Zastupitelstvem města Prostějova čestné občanství;
Brecherovy sady – Gideon Brecher, lékař, vědec, lidumil, spisovatel - Od roku 1831 až do své smrti působil Gideon Brecher jako lékař. Jeho pacienti oceňovali jeho vlídnost, dobrosrdečnost a obětavost. Za svou práci v době epidemie cholery za prusko-rakouské války v roce 1866 obdržel písemné poděkování prostějovského městského zastupitelstva. V roce 1869 založil ve svém nadačním domě v ulici Sádky č. 2 starobinec a chorobinec. Fungoval ještě ve 20. a 30. letech 20. století a průměrně zde žilo 12–14 občanů;
Ševčíkovy sady – Václav Ševčík, nestor prostějovských fotografů byl především vyhlášeným a vyhledávaným portrétistou, rád však fotil i prostějovskou architekturu. Svým objektivem zvěčnil spoustu objektů, které již neexistují. Na výzvu dr. Kühndla nafotil krátce před vypuknutím 2. světové války významné prostějovské stavby, muzejní exponáty a výtvarná díla a zabezpečil tak jejich dokumentaci před případným zničením a poškozením;
Součkovy sady – Vladimír Souček, stavitel, ochránce přírody, amatérský geolog, spolupracovník Okresního vlastivědného muzea, byl konstruktérem a realizátorem řady inženýrských a průmyslových staveb, především konstruktér mostů přes Moravu a její přítoky. Od roku 1956 byl okresním konzervátorem Státní památkové péče a ochrany přírody. Zasloužil se o záchranu a rozšíření přírodních rezervací na Prostějovsku, při muzeu založil Přírodovědný kroužek, vytvořil nové geologické a paleontologické expozice (například čelechovický devon, Velký Kosíř, Dolní Vinohrádky). Věnoval se také průzkumu a statickému zajištění některých památek (například plumlovský zámek). Též aktivní hudebník, amatérský herec ve spolku Tyl, sbíral obrazy a grafiku. Jeho zásluhy byly připomenuty po jeho úmrtí (v roce 1969) vydáním zvláštního čísla muzejního zpravodaje v podobě sborníku (In memoriam Ing. Vladimíra Součka, Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, 8. ročník, 1970);
Mládkovy sady – Jan Mládek – zahradník, živnostenský, sokolský a komunální činitel, vedoucí zahradnictví na Brněnské ulici. Aktivní člen Sokola II Prostějov a pozdější starosta, byl členem živnostenské strany. Za tuto stranu byl v letech 1919–1923 zastupitelem a radním Prostějova, měl na starosti hospodářský a později stavební referát. Jako funkcionář Sokola byl v roce 1940 zatčen a spolu s dalšími funkcionáři deportován do koncentračního tábora v Dachau. Byl popraven 15. 3. 1942 v Osvětimi. Jeho jméno je uvedeno na pamětních deskách ve vestibulu sokolovny na Skálově náměstí a v budově radnice.
„Anketa bude také obsahovat i prostor pro vyjádření jiného návrhu pojmenování parku,“ ujistil primátor Jura.
