Co je potřeba k tomu, aby vzniklo sedlo na koně? 

Desítky hodin práce, spousta materiálu, a ještě více zkušeností. Sedlářství je téměř vymizelé řemeslo. My se ho tady snažíme udržovat při životě a dál ho rozvíjet. 

Kolík vás v dílně pracuje? 

Jsme tři. Já jsem se sedlařině vyučil ve škole, dnes už se ale tento obor na školách neučí. Takže se zkušenosti předávají z mistra na učně přímo v dílně. Tak, jak se to dělalo kdysi. 

A kde jste vy sbíral zkušenosti? 

Částečně samozřejmě ve škole, ale obrovský kus zkušeností mi předali staří mistři, které jsem objížděl po celém Česku. Jsem moc rád a vděčný za to, že mi kus svého fortele předali a já ho zase můžu předávat dál. 

Zpátky k výrobě sedla. Existují nějaké univerzální velikosti sedel, nebo se vyrábí na míru? 

Vyrábí se na míru. To znamená, že koně musíme přeměřit. K tomu používáme jak speciální přípravek – nastavitelné dřevěné kopyto, tak i obyčejný krejčovský metr. Jakmile máme všechny rozměry naměřené, můžeme se pustit do výroby. 

Jak dlouho výroba sedla trvá ?

U běžného sedla je to třeba čtrnáct dní až měsíc. Hlavním stavebním materiálem je kůže, pak se na sedlo doplňují různé kovové prvky – například přezky. I ty jsou ručně a na zakázku vyráběné. Samotné šití sedla probíhá ručně pomocí speciálních jehel – spojovacím materiálem je pak buď silný provázek nebo pásky z kůže. 

Kde berete kůži? 

To je právě trochu problém, protože v Česku už neexistuje žádná koželužská výroba na zpracování hovězích kůží, které pro naši výrobu potřebujme. Takže si kůže vozíme ze zahraničí. A naopak – do zahraničí zase míří část naší produkce. Naše sedla, ale i chomouty na koně používají zákazníci téměř v celé Evropě. 

Předpokládám ale, že řadu výrobků z vaší dílny uvidí i diváci Formanského dne... 

To určitě ano, protože sedla, chomouty i postroje pro tažné koně z naší výroby jsou mezi tuzemskými chovateli koní velmi oblíbené. 

Kolik toho vlastně musí postroje pro tažné koně vydržet? 

Hodně. Sedla, chomout i postroje nejen vyrábíme, ale také opravujeme. Kvalitní sedlo vydrží desítky let, postroje zase musí zvládnout obrovskou zátěž tažných koní. Takový kůň, a na Formanském dni u nás v Hanušovicích to lidé uvidí na vlastní oči, běžně utáhne 1600 kilogramů. 

Baví vás spíš sedla vyrábět nebo na koních přímo jezdit? 

Kdysi jsem vlastního koně měl, z časových důvodů už si ale bohužel ježdění dovolit nemůžu. Na sedlářství je skvělé to, že jednak vyrábíte krásné, užitečné a trvanlivé věci, a zároveň jste v úzkém kontaktu s koňmi, což je kombinace, která mi moc vyhovuje. 

Jaký máte cíl? Překonat staré sedlářské mistry? 

Cílem je udržet sedlářské řemeslo při životě a práci starých mistrů se alespoň přiblížit. Určitě to není tak, že bychom je toužili překonat, práce starých sedlářů totiž byla dokonalá. Je to vlastně logické, protože když neexistovala auta a spoustu práce vykonávaly koně, měli lidé příležitost tohle řemeslo přivést k dokonalosti. To se ostatně netýká jen sedlářství, ale i dalších vymírajících řemesel, která bychom chtěli na Formanském dni postupně představovat. 

Má tahle práce vůbec nějaké nevýhody? 

Po čase vás začnou bolet ruce, hlavně klouby. Kůže je totiž relativně houževnatý materiál a když ji chcete propíchnout silnou jehlou, potřebujete hodně síly, takže se tělo časem unaví. Za ten výsledek a za pocit, že vyrábíte něco hezkého a užitečného, to ale rozhodně stojí.