Býčí skála
Jednou z nich je světoznámá Býčí skála, kterou najdete ve Křtinském údolí mezi Adamovem a Křtinami. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v naší republice o celkové délce 15 km. První zmínka o této jeskyni pochází z roku 1663, ale její vstupní část byla navštěvována už od paleolitu. Mezi nejvýznamnější archeologické objevy z tohoto období patří bronzová soška býčka objevená v roce 1869. Dalším významným objevem byl o tři roky později nález Halštatského hrobu s více než 40-ti kostrami a množstvím předmětů ze starší doby železné.
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála. Foto zdroj: wikipedia.org
Šlo o ostatky převážně mladých žen s uťatou hlavou nebo údy. Někteří archeologové se domnívají, že šlo o členy kupecké karavany, ale jiní tvrdí, že se jednalo o oběti při rituálním pohřbu velmože.
Jeskyně byla také využívána jako svatyně, což dokládá množství nalezených obětin lidských i zvířecích, spojených s obřady plodnosti a se znovuzrozením. Na konci druhé světové války začali budovat nacisté v jeskyni továrnu, kterou sice nedokončili, ale poškodili místo natolik, že už nebyl možný další věrohodný archeologický průzkum. Býčí skála tedy stále ukrývá mnohá tajemství a zůstává opředená legendami. Říká se, že zde mizí lidé, objevují s duchové a planou ohně. Podle jedné z pověstí vychází z jeskyně za jasných nocí podivný umrlčí průvod a nad ránem se zase vrací. A podle jiné se ve skále objevoval ohnivý býk.
Kateřinská jeskyně
Další zajímavá Kateřinská jeskyně se nachází nedaleko od Blanska na konci Suchého žlebu a je to významná paleontologická i archeologická lokalita. Vchod do jeskyně zdobí gotický portál, kterým se dostanete do největšího veřejnosti přístupného podzemního dómu v České republice, který vyniká výbornou akustikou. Její název je spojen s pověstí, která říká, že se zde kdysi před bouří ukryla dcera pastevce Kateřina i se stádem ovcí. Když bouře přešla, nemohla Kateřina najít jednu z ovcí a tak se ji vydala hledat hlouběji do jeskyně. Druhý den však našli místní jen opuštěné stádo a bezvládné tělo Kateřiny v jeskyni. Tato jeskyně je veřejnosti přístupná od roku 1910 a našlo se zde mnoho kostí pleistocénních zvířat, především medvědů.
Kateřinská jeskyně. Foto zdroj: mapy.cz autor Tom Kovařík
V roce 2019 byly v jeskyni objeveny nejstarší pravěké kresby v Česku, vytvořené uhlem v mladší době kamenné, asi 4200 let př. n. l.. V letošním roce vydali archeologové z Olomouce článek o rituálních kresbách na kameni s názvem Mozek, které datují do doby před 7000 lety.
Mladečské jeskyně
A do třetice Mladečské jeskyně jsou rozsáhlé podzemní prostory v devonských vápencích pod vrchem Třesín u Mladeče, které byly znovuobjeveny v 19. století. Bylo to nejstarší a největší sídliště a také rituální pohřebiště cromagnonského člověka ve střední Evropě.
Mladečské jeskyně. Foto zdroj: wikipedia.org
Světově proslulou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť, kostí pravěkých zvířat (lvů, medvědů, sobů a byzonů) a rekonstrukcí dávného rituálu. V jeskyních bylo nalezeno přes 100 lidských ostatků a také vzácné kamenné nástroje.
V oblasti Moravského krasu je celkem 5 jeskyní přístupných veřejnosti a každá z nich jistě stojí za návštěvu.