Keltské oppidum Staré Hradisko
Jedním z nejvýznamnějších je keltské oppidum Staré Hradisko, ležící severozápadně od obce Malé Hradisko.Mělo rozlohu 37 ha a bylo opevněno mohutnou hradbou, která se dochovala do dnešních dnů o výšce 6 metrů a šířce 8 metrů. V opevnění byly 3 brány a uvnitř se nacházely dvorce (50 x 50 m) propojené cestami, z nichž některé byly i dlážděné. Archeologické nálezy prokázaly, že se zde vyrábělo železo pro velkou část Moravy, dále keramika, mince, skleněné výrobky, šperky, jantarové korálky a lily se zde barevné a drahé kovy. Díky nálezu více než osmi set železných a bronzových spon, bylo toto osídlení datováno do mladší doby laténské (1. polovina 2. století př. n. l.) a pokračovalo až do 2. poloviny 1. století př. n.l., což je více než 100 let. Jako ochrana Jantarové stezky sloužilo také podobné, ale menší, oppidum na Hostýně.
Hradiště Hradisko
U vsi Hradisko u Kroměříže najdeme pozůstatky hradiště Hradisko, které bylo poprvé osídleno již v době kamenné (5. - 4. tisíciletí př. n. l.) lidem s moravskou malovanou keramikou. Nejdelší a nejintenzivnější osídlení však pochází z doby bronzové. Původní otevřená osada byla později obehnána mohutným valem o délce 700 m, šířce 6 – 10 m, výšce 6 m a příkopem. Zánik osídlení se datuje do roku 1200 př. n. l..
Hradiště Černov
U Vyškova, 2 km od Ježkovic, se nacházelo hradiště Černov, které mělo oválný půdorys, rozlohu 9,3 ha a čtyřnásobnou fortifikaci v podobě valů a příkopů. Je to jedno z nejstarších doložených osídlení v Čechách, které ještě v 8. století využívali Slované. Byly zde nalezeny jak železné předměty z doby laténské, tak předměty bronzové a keramika.
Keltská Viereckschanze
Vzpomínáte na menhir u Ludéřova? Tak hned u něj najdete tzv. Švédskou šanci neboli Keltskou svatyni, což je jediná zjištěná keltská Viereckschanze (čtyřúhelníkový areál ohraničený valy) u nás, a proto je chráněna jako kulturní památka ČR. Valy jsou orientovány podle světových stran a 500 m od Svatyně objevili archeologové pozůstatky keltského sídliště, ale její datace zůstává stále velkým otazníkem. Přesto, že je tato památka velmi dobře zachovalá, nedokážou se vědci zhodnout, zda ji postavili již Keltové nebo vznikla až později. Vybudovanou fortifikaci využili i Švédové za třicetileté války při obléhání Olomouce, proto původní název Švédská šance.
